“Nemohl si vzpomenout, jak se jmenuje ta dívka. Pamatoval si jen, že ji vídá docela často. Protančila před chvílí z ničeho nic pokojem, JEHO pokojem v jeho bytě, zcela samozřejmě, jako by jí to tu patřilo. Vyšla ze dveří za jeho zády a pobrukujíc si neznámou melodii přehopkala zářivý projekční koberec. Dávala si přitom pozor, aby nešlápla na čáry, které ohraničovaly virtuální dlaždice. Ohlédla se po něm – snad mu chtěla něco říct. Pak si to ale rozmyslela, odvrátila se a zmizela v chodbě.”

V dubnovém čísle Psychologie Dnes můžete najít mou povídku Ztráta paměti.