1. díl – Od začátku

Čím dál víc známých i čtenářů se ptá, jak to vlastně s Bibuem (Bibu – stránka o knížce) je. O co jde a jestli je opravdu pro “normálního”, tedy ne VIP autora možné prodávat knihu v překladech do několika světových jazyků? Už pár dní to vypadá, že možné to je, že se ten zázrak fakt možná podařil, takže proto, abych nemusela pořád opakovat, co a jak, píšu těchhle pár poznámek.

Zrod Bibua
Na začátku úplně všeho byla moje dcera (tehdy asi 3letá), která si v hromadě plyšových hraček v Ikea našla zvláštního králíka v kalhotách s kšandami. U pokladny neměli úplně jasno v tom, kolik stojí a když jsme ho pak hledali v nabídce na webu, nebyl tam. Zřejmě se zatoulal ze zásilky pro jinou zemi nebo to byla nějaká časově omezená nabídka, nevíme. Jisté je, že netušíme, kde se králík vzal, odkud přišel a proč měl na sobě ten cirkusový kostým. Není známo, jestli patří k nějakému příběhu nebo do nějaké série hraček. Dcera mu pak v autě dala jméno Bibu.

Jak se z Bibua stal akrobat
Dcera si s králíčekm nejradši házela. Líbilo se jí, jak se otáčí ve vzduchu. A protože jsem jí večer vždy povídala pohádky, vymyslely jsme pohádku o králíčkovi, který se chce stát cirkusovým akrobatem. Tak vznikl celý příběh. Je krátký, což mu někteří vytýkají, ale dítě v tom věku by si ani delší nezapamatovalo a mně nedávalo smysl tvořit další příhody. Protože takhle, jak to je, je to ucelený text – králíček něco chce a dokáže si své přání splnit. A přitom najde domov a milující rodinu.
/Edit.: tady měla být fotka skutečného Bibua. Bohužel, králík se nám ztratil, takže není. Až/Pokud jej s dětmi najdeme, fotka bude./

2. díl – Ilustrace a nápad

Ilustrace
Příběh byl napsaný a já řešila jiné věci, jiné rukopisy a jiné příběhy. Nedokážu pracovat na příliš mnoha záležitostech najednou, obzvlášť když kromě psaní podnikám a mám rodinu. Takže spousta mých rozpracovaných a nebo jen vymyšlených projektů je průběžně u ledu a později se k nim vracím. Už tehdy existovaly spisovatelské skupiny, místa na Facebooku, kde se scházeli autoři a začínající autoři. Patřila jsem do některých z nich. A tam se jednoho dne objevila zpráva od studentky umělecké školy.  Hledala povídku nebo kratší příběh, který by mohla ilustrovat jako svou závěrečnou práci. Domluvily jsme se. A tak v dalších měsících získal Bibu svou ilustrovanou podobu a já jeden výtisk (celkově jich bylo jen 5) na památku.

Čas ticha
Čas plynul a já postupně po dokončené encyklopedii, vydané v Portálu, začala psát pro Paspartu, později pro Albatros. Tyhle rukopisy jsou víceméně na objednávku – dopředu si domlouváme témata, která bych já chtěla psát a jim by se hodila do edice Má to háček. Bibu sem nezapadá. Mohla bych určitě ve větší míře obesílat české nakladatele, aby jej vydali, ale nějak se mi na to nedostávalo času a energie. A taky – připadalo mi, že rukopis samotný nebyl ničím výjimečný. Je to prostě jen (doufám) docela dobrá česká kniha pro děti. Moje encyklopedie Jak to chodí v lidské hlavě je výjimečná tím, že jde v podstatě o téměř jedinou knihu o psychologii, určenou mladším dětem. Edice Má to háček je taky výjimečná – každý hrdina má nějaký problém, poruchu nebo onemocnění, o kterém se takto děti dozvídají. Jenže co Bibu?

Překlad
Podařilo se mi si prostřednictvím psaní splnit spoustu snů. Napsala jsem encyklopedii, píšu pro největší a nejznámnější české nakladatelství – Albatros. Moje knihy se dostaly do katalogu Nejlepší knihy dětem a jedna z nich byla i nominována na Zlatou stuhu. A co dál?
Spolu s tím, jak přemýšleli i další autoři, které znám (zejména Jan Kotouč) jsem začala snít o tom, že některá z mých knih vyjde v cizím jazyce. Po nějaké době pátrání jsem pochopila, že klasickou cestou se tohle děje jen velmi málo, a to zejména těm, kteří jsou na žebříčku bestsellerů. Což jaksi jednak není můj případ (obvykle bývají moje knihy cca na 2-6 straně žebříčků prodejnosti i oblíbenosti) a druhak bych se na ten žebříček musela vyšplhat z dost nevýhodné pozice – mnohé knihy jsou totiž jako “bestsellery” označeny ještě před jejich vydáním.

Nezbývalo tedy, než se pokusit zařídit překlad nějak jinak než klasickou cestou. Někteří další se pustili do crowdfundingu, já jsem viděla, že pro mě tohle není. Nemám velký a aktivní fanklub čtenářů, jako je běžné u autorů fantasy, ani kontakty v zahraničí, dokonce neumím ani nijak perfektně anglicky. Zhruba v téhle době jsem se ale dozvěděla o “indie” nakladatelství, které umožňuje přesně zhruba to, co jsem potřebovala a rozhodla se jít do toho.

3. díl Překladatelé v Babylonu

Představte si, že existuje nakladatelství, které umožňuje autorům, kteří neumí dokonale ani anglicky, najít překladatele do všech světových jazyků, které jsou akceptovány Amazonem. Protože z jejich knih pak tvoří ebooky a ty se právě na Amazonu prodávají. Představte si, že se domlouváte s rodilým Francouzem o tom, jak přesně mají vypadat uvozovky, otazníky a interpunkce vůbec ve vaší knize, že zkoumáte, jestli a jak se v italštině zdrobňují dětská jména a až v závěru překladu do španělštiny zjistíte, že zatímco vy jste se celou dobu snažili přemýšlet v reáliích Španělského království, váš překladatel žije v Mexiku a uvažovat při volbě výrazů a specifických kontextů knížky o prťavém španělském knižním trhu jej prostě ani nenapadlo.

Do toho se všechny texty, komunikace i smlouvy odehrávají v jejich na míru udělaném složitém online programu, kterému každou chvíli nerozumíte, a ano, i jinak skvělý software se může pokazit nebo přestat fungovat. Jako podpora, která tohle s vámi řeší, je vám přidělen velmi vstřícný člověk, který ale možná v některých případech umí anglicky zhruba tolik, co vy, jenže je možná původem z Indie, Peru, nebo odjinud.

Jindy člověk, s kterým komunikujete, angličtinu má jako rodný jazyk, jenže pro změnu nerozumí vašim reáliím a vy rychle ztratíte přesvědčení, že slova jako “intepunkce”, “gramatika” nebo “verze” jsou vpodstatě univerzální a s trochu jinou koncovkou znamenají v angličtině to samé, co v češtině. Tohle přesně je realita mezinárodního nakladatelství. Prostě totální blázinec. Naprosto. Ale zdá se, že to perfektně funguje.

Angličtina?
Původně jsem logicky hledala překladatele do angličtiny. Jiný jazyk mě ani nenapadl. Po nějaké době mého tápání v Systému, konzultací s finančním úřadem, mou účetní a dalšími lidmi (fakt nerada bych se neplánovaně stala plátcem DPH, zakladatelkou s.r.o nebo jinou adeptkou na daňovou kontrolu a průšvih) se mi skutečně povedlo spojit se s překladatelkou a překlad začal. V Systému se u mého jména začalo zobrazovat, že moje kniha se překládá. Najednou se začali hlásit další překladatelé. Dodala jsem si odvahy a knihu znovu k překladu i inzerovala. Takže po pár týdnech “se pracovalo” najednou na překladech do několika jazyků.

A na mě bylo komunikovat a vysvětlovat si s nimi nejasnosti v textu (například český výraz “metat kozelce” je prý vyloženě lahůdka) a referovat zpět nakladateli, jestli překlad probíhá v pořádku. (Jak to mám sakra tušit, když třeba španělsky nebo francouzsky neumím ani slovo a ani z těch zemí neznám žádného rodilého mluvčího?) Tady je na místě poděkovat všem úžasným lidem, kteří mi v téhle fázi pomohli a podívali se na jednotlivé překlady. Díky!

Jen překlad nestačí
Nicméně, po několika měsících se podařilo a první překlad – španělský, byl na světě. Totiž jen v Systému. Až teď jsem si naplno uvědomila jednu “drobnost” – to, že ebook pro prodej v cizině se musí nejen do cizího jazyka přeložit, ale taky v něm vysázet. Bibu měl sice původně českou sazbu (tedy rozložení textu mezi obrázky), ale opravdu to nefunguje tak, že se prostě český text nahradí cizím. A po další fázi složité a krkolomné (z mé strany) komunikace jsem zjistila, že oni jsou v tomto směru připraveni pomoci autorům pouze s texty bez obrázků nebo s minimem obrázků. Nemají kapacity ani software na alespoň trochu profesionální sazbu knihy pro malé děti. Ostatní autoři knih pro nejmenší to prý nějak řeší se svými nakladateli nebo po vlastní ose. No, a byla jsem v koncích. 🙂

Pokračování tohoto seriálku bude po Světě knihy, ke kterému je i tenhle díl. Na SK bude knížka pokřtěna na akci Tajný život spisovatelek v neděli od 15.00 v sále Sci-fi a fantasy, kde se na vás spolu s Haninou Veselou a Terezou Matouškovou moc těšíme. (Ale to už trochu přededbíhám.)
🙂